nedeľa, 7. augusta 2016

Rozhovor s Martinom Rolinkom

Martin Rolinek

Pokračujeme v rozhovoroch s menej známymi ľuďmi, čo ich však vôbec nerobí menejcennými, práve naopak, svojou múdrosťou a rozhľadom inšpirujú svoje okolie. Tentoraz vám prinášame rozhovor s českým občanom, ktorý sa angažuje aj v našich médiách. Rozhovor robil Marek Kopilec.


Čau Martin, ty si mladý človek, no pozorne sleduješ čo sa vo svete v politike, ekonomike, kultúre a pod. deje. Si aktívny na sociálnych sieťach, v rokoch 2014 a 2015 si ľudia od teba mohli prečítať niečo aj na stránkach Zem & Vek, naposledy si prispel aj na stránku Infovojny článkom o tolerancii. Na úvod by som sa ťa chcel spýtať, vidíš súčasný stav vo svete ako spejúci k problémom, krízam a pod., alebo naopak si skôr v tomto optimista?

Zdravím i já tebe Marku. Máš pravdu, že se už delší dobu snažím zajímat co se děje ve světě jehož jsem součástí, a to z osobitého synergického náhledu. Myslím si a mám vlastně i odpozorované, že není naškodu mít znalosti z více oborů, protože pak vám vyplynou mnohem barvitější souvislosti, a člověk se možná i víc blíží pravdě, když má víc takových proměnných (úhlů pohledu), a jestliže se jí samozřejmě blížit chce. Pokud jde o náš svět, tak nikdo asi nepochybuje o tom, že v období problémů a krizí už jsme řadu let, a objevují se stále další, už protože naše zejména západní společnost si přivykla pohodlí a necháváme mnohé problémy „zahnívat“ dokud nevylezou na povrch sami, jako skutečné krize, jejichž řešení je už mnohem složitější i nákladnější. Klidně si můžu být optimistou, ale taková je skutečnost. Podle mne se náš svět ocitá před velkými vlnami změn ve všech oblastech, a je na nás, či ta celková změna bude konstruktivní, nebo destruktivní. Osobně jsem nastavený víc optimisticky. Mám pevný kořínek, ale jinak dám spíš na kritické myšlení. Jak říká pan profesor František Koukolík: „Veškerý pesimismus zdá se být nedostatkem informací. Problém je však v tom, že optimismus taky :) “

Teraz k tej tolerancii. Napísal si: „Jsme lidé, tak buďme i člověkem. Individualita nestačí. Stejně, jako nestačí SOLIDARITA bez SPOLUPRÁCE, a TOLERANCE bez opravdové ZODPOVĚDNOSTI každého z nás.“ Myslíš si, že spolupráca a zodpovednosť sú charakteristiky, ktoré dnešnej spoločnosti ľudí chýbajú?

Samozřejmě, že by se daly najít příklady, kde to těmito atributy společnosti překypuje. V práci nebo podnikání, jsme někdy schopní větší spolupráce, než pak doma v rodinách a s lidmi v místě bydliště. Stejně jako zodpovědnost, kterou si kolikrát na svá bedra klademe ve snaze zabezpečit se finančně, tak už není dnes tak viditelná v úloze rodičovství, občanství, našeho zdraví fyzického i psychického, v mezilidských vztazích a vůbec v úloze člověčenství.

Konkrétně v tebou zmíněném článku, jsem měl spíš namysli nedostatek SPOLUPRÁCE v harmonickém souznění s mírou SOLIDARITY, a stejně tak se ZODPOVĚDNOSTÍ a TOLERANCÍ (svobodou). Je to sice už otřepaná říkanka, ale asi jsme jí zatím příliš nedocenily. Fakt, že každá forma svobody, tolerance, solidarity má svou hranici, která když je překročena, tak se tyto pojmy stávají jen prázdnou nálepkou a požírají sami sebe. Kde je s přemírou poskytnuta neuvážená pomoc, tak je jinde ublíženo a něco odepřeno. To je asi dnešní představa o spravedlnosti, zatímco se hroutí celý komplex. Tam kde bychom měli být trpělivý spěcháme a naopak.

Čo chýba českej spoločnosti, čo napríklad vidíš v iných kultúrach, nielen slovenskej, ale hoci aj kurdskej, ruskej, francúzskej či hocijakej inej, aké charakteristiky v správaní sa ľudí?


Každá kultura má v dané době svá ojedinělá specifika, přednosti a slabosti. To myslím nemá cenu rozvíjet v tomto rozhovoru. Jinak se příliš necítím být prorokem, který by měl celé společnosti vykládat, co jí chybí a jak to přesně napravit. Netěším se na dobu, kdy se tací všeználkové – jednoduchých řešení najednou vyloupnou odnikud. To tu už bylo. Všem by se nám na této planetě asi žilo líp, kdybychom si konečně uvědomily, že jako lidstvo, nemusíme nutně stále bojovat a plýtvat síly, čas a vědomosti na něco tak zbytečného. Chybí nám tedy ještě asi jistá úroveň uvědomění, jíž technologický pokrok předehnal. Chybí nám upřímnost, laskavost a touha po vědění, proto nám chybí i schopnost spolupráce, zodpovědnosti a opravdovosti. Dokud se tohle nenaučíme, tak bude asi nutné udržovat mír větším počtem armád a arzenálů zbraní.

Sú podľa teba v Česku ľudia, ktorým by sa malo viac načúvať a ak áno, ktorí to sú? Tiež môžeš uviesť aj nejakých slovenských, ak vidíš, že im Slováci venujú málo pozornosti.

Ano jsou podle mne takoví lidé, kteří by mohli být dobrým příkladem pro ostatní, a není jich ani tak málo, jak se může zdát nepoučeným. Těch lidí, kteří mi vytanuli na mysli je opravdu spousta, ale můžu uvést ty, jež jsou konkrétně mne nejdražší. Už jsem tu vzpomínal pana Františka Koukolíka, dál je pro mne vzorem doktor Petr Robejšek, úžasná žena paní Martina Kociánová, novinář Petr Žantovský, paní Věra Ludíková, analytik Martin Koller a v poslední době mne taky velmi zaujala paní Nela Lisková. Od vás ze Slovenska nejvíc souzním například s lidmi jako je Peter Staněk, Norbert Lichtner, Marián Vítkovič, Lubomír Huďo, Peter Marman ale i Emil Páleš.

Občas mám pocit, že mnoho múdrych ľudí mlčí a je často počuť ľudí, ktorí by mali byť radšej ticho. Máš ty ten pocit tiež a ak áno ako by sa to podľa teba mohlo zmeniť?

Nemalý podíl v tom co popisuješ vidím v práci médií. Dnes se prostě cenzura dělá i tak, že jednoduše nepozvou ty moudré, kteří by měli k většímu počtu lidí mluvit, a nebo je pozvou jen párkrát, a po delších intervalech, aby se nedostali do příliš velkého povědomí, a takzvaně „nerozdělovali společnost“, nebo „nepodněcovali k náladám“. Jistou míru v tom sehrává i smutná skutečnost, že velká část lidí nám hloupne, a sami se zajímají jen o povrchní kraviny. Nemají potřebu poslechnout si někoho znalejšího a moudřejšího, někoho kdo vyzývá k něčemu víc, než zábavě. Stupidita s nástroji moderní civilizace si našla své kanály a na jiné přepíná jen výjimečně. Změnit se to tedy může, až budou ti moudřejší - lidmi uznávanější a tím žádanější, pak pro ně myslím nebude problém přijít, zároveň budou i zváni do větších (mainstreamových) médií. Potom by i ti, co by měli raději mlčet, byli všem k smíchu, a pomalu z velkých obrazovek přirozeně vyšumět. Zdá se, že k ozdravení všech těch správných věcí, vede nelehká cesta, jinak by asi ani nebyly správné.

Mnohí sa označujú ako liberáli, iní ako konzervatívci. Čo si myslíš o tomto delení ľudí na tieto dve názorové skupiny?

Myslím si, že to má svůj určitý základ ve způsobu nahlížení na svět a dá se možná každý stručně zařadit do spíš jedné, či spíš té druhé skupiny. Jak se však někdo začne snažit o vyhraněnost v jednom z těchto dvou pólů, tak to bývá docela úsměvné. Pravda je taková, že jsme si zvykli přehlížet svou naučenou schopnost, být konzervativní, a liberální vždy v tom co se nám zrovna hodí. Nedovedu si tedy představit na smrt přesvědčeného konzervativce, ani liberála :D . Budu se zase opakovat. V těchto dvou zdánlivých protistranách, je třeba najít moudrou rovnováhu za pomoci zkušeností z minulosti, reálných strategií pravděpodobné budoucnosti a vnímání světa takového jakým je. Místo nekonečného dělení lidí do skupin zdánlivě stojících proti sobě, bychom se měli zaměřit na hledání synergických zlatých středů, které nás povedou k vyšší, progresivní a současně udržitelné civilizaci.

Iste si zachytil niečo o Venus projekte a Zdrojovej ekonomike. Aký je tvoj pohľad na ňu?

Poznám je už velmi dlouho, zpočátku jsem z nich byl nadšený, ale na tuhle otázku jsem nejspíš odpověděl už v té předcházející i dřívějších. Dokud nedospějeme do stádia kdy se většina nebude jen bavit, a při problémech si stěžovat. Dokud budeme hledat víc to co nás rozděluje, a ne to co nás může spojovat a posouvat dál, tak jsou tyto projekty sami o sobě marné. Nehledě na dejte tomu 10% nejbohatších, kteří se těžko vroucně vzdají svých miliard a milionů v prospěch lidstva, a udržitelnosti na planetě. V neposlední řadě zůstanou-li inovace, vědecké objevy a zdraví předmětem peněz, tak můžeme o podobných pohádkách jen sladce snít.

Čo by sa podľa teba malo v českej a tiež zahraničnej politike zmeniť? A ak niečo áno, čo by podľa teba preto mali urobiť ľudia?

Mám pocit, že tohohle tématu jsem se zase dotýkal už výš, takže odpovím, tak abych se neopakoval. Lidé by se neměli nechat znechutit tím co je v politice prohnilé, až do té míry, že se o ní nebudou vůbec zajímat a zůstanou jen u nadávání v hospodách. Různé propagandistické síly se nám snaží na jedné straně nakukat, že máme dát svůj hlas „tradičním politickým stranám“, přičemž na straně druhé, když je řeč o čemkoliv jiném „tradičním“, tak je to dle nich přežitek. Já to vnímám tak, že bych musel být hlupák, abych si myslel, že se něco zásadního změní, když budu dávat ve volbách hlas stále těm stejným ksichtíkům ošoupaných loutek. Mnohem rozumnější bude pro lidi zkusit trochu riskovat a dát možnost těm, kteří ještě neměli možnost předvést, jaké ovoce vzejde z jejich práce. Já osobně si všímám spíš přínosu, postojů a činů jednotlivých lidí, než celých politických uskupení.

Máš nejaké odporúčanie pre našich redaktorov prípadne čitateľov?

Snad jen, aby se nedali strhnout hlavním proudem, pokud s ním nesouzní, a v obavách pak přestali dávat prostor „jiným názorům“. Ať se snaží nezaujatě přistupovat k informacím. Žijeme v době, kdy se to všude hemží, takovými a onakými názory, ale zapomínáme často na vnímání skutečnosti. Dobré bude pro váš portál - úsilí věnovat se tématům, o nichž se jinde tolik nepíše zaměřit se na stále existující a někdy i zvětšující se díry na mediálním trhu. Zvát do rozhovorů lidi hodné uznání, kteří nám můžou jít v něčem příkladem, přesně ty na které ses mne dotazoval. Nakonec by se mohl každý jednotlivý redaktor zaměřit na to, v čem cítí i ví, že je o něco lepší, než ostatní. Taková jemná specializace, jíž máme snad každý.

Na záver podľa mňa najkrajšia otázka. K čomu smeruje tvoje konanie, aká je tvoja vízia lepšej spoločnosti, čo by si si prial a aké vidíš cesty k jej dosiahnutiu?

Opravdu krásná otázka, na níž se těžko dává stejně krásná odpověď. Moje konání směřuje hlavně posledních pár let k tomu, být vnímavým mužem, snažím se to co ke mne přichází zpracovávat méně emotivně, avšak vždy s použitím citu (srdce), stejně tak rozumu (mozku). Ne vždy je to snadné, ale vidím na sobě stálý pokrok. Navazuji postupně známosti a spolupráci s jednotlivci, kteří jsou mi v tomto podobní. Taková snaha o moudrost člověka má v sobě další spoustu aspektů. Věřím, že každý člověk v sobě cítí, určité nadání a touhu zabývat se tím co je jeho podstatě nejblíž. Stát se mistrem v nějakém oboru závisí podle mne, ale především na schopnosti a práci mít celkový rozhled ve více odvětvích. Mne osobně v současnosti nejvíc láká slepenec poznání z oborů ekonomiky, politiky, psychologie v koprodukci přírodních věd a duchovního bádání. Vidím, že takový přístup nám pak dává vícerozměrný náhled na přítomný svět. Upřímnost, cesta poznání, laskavý přístup k druhým, avšak se schopností umět parazita praštit, nezamlžené vnímání, neúplatnost, čest a opravdovost jsou další hodnoty, které by nám všem ve spolupráci mohli zaručit lepší vize společnosti, a hlavně jejich realizování, protože žádná inovace, není jen nápad v hlavách pár vyvolených. Lepší společnost musíme začít uskutečňovat.

Tímto bych se rozloučil s tebou, i s čitately a popřál jim hodně sil, poznání a pochopení do následujících dnů a měsíců. Nezahltil jsem čtenáře vašeho blogu asi žádnou velkou senzací, ale to pouze proto, že necítím tu potřebu. Senzacemi se to hemží všude kolem nás a většinou nám nejsou moc platné. Vážím si tvé nečekané výzvy k rozhovoru Marku, protože to je vůbec poprvé co jsem mohl odpovídat na něčí otázky, z nichž i vznikne článek, takže ti patří moje díky za tuto zkušenost. Všem dobrou přítomnou budoucnost.

Ďakujem ti za rozhovor, bolo mi cťou, nech sa ti darí. :)

1 komentár :

  1. "...slepenec poznání z oborů ekonomiky, politiky, psychologie v koprodukci přírodních věd a duchovního bádání....." - to ma užasne pobavilo, Martinko :-))
    Pravdou však je, že vedieť je krásne a VEDA AKO VEDIEŤ, čo robí myseľ telu je tu pre každého schopného človeka, ktorý chce byť ešte schopnejším.

    OdpovedaťOdstrániť